Rozvoj intermodální dopravy posiluje postavení Polska jako logistického hubu Evropy

V prvním čtvrtletí roku 2026 přepravila polská železnice téměř 790 tisíc TEU v intermodální dopravě a podíl tohoto segmentu na železničním přepravním výkonu dosáhl rekordních 19,2 %. Tento trend sledujeme také v našich operacích ve společnosti Rohlig SUUS Logistics. Je to jasný důkaz, že intermodální doprava se stává stále významnější součástí polského dopravního systému a posiluje postavení naší země jako jednoho z klíčových logistických uzlů Evropy. Aby však bylo možné tento potenciál plně využít, jsou zapotřebí další investice do infrastruktury – železničních tratí a překladišť.

Intermodální doprava přináší řadu výhod. V celém dodavatelském řetězci využíváme jednu přepravní jednotku – kontejner nebo intermodální návěs – což umožňuje optimálně volit druh dopravy pro jednotlivé etapy přepravy, včetně využití železnice na nejdelších pozemních trasách. Díky tomu intermodální doprava skutečně snižuje emise CO₂ v přepravních operacích, což má pro zákazníky stále větší význam z hlediska plnění environmentálních cílů i rostoucích požadavků na reporting v oblasti udržitelnosti.

Železnice zároveň umožňuje efektivní přepravu velkých objemů i těžkých nákladů, což je důležité například pro průmysl, hutní sektor nebo stavebnictví. Intermodální doprava rovněž zvyšuje flexibilitu při organizaci přeprav a v kontextu geopolitických či tržních výzev pomáhá budovat odolnější dodavatelské řetězce. Možnost kombinovat různé druhy dopravy usnadňuje přizpůsobení měnícím se podmínkám na trhu a zároveň omezuje dopady problémů, kterým dnes čelí silniční doprava – rostoucích nákladů včetně poplatků za využívání silnic, kolísání cen pohonných hmot či omezené dostupnosti řidičů.

Díky těmto výhodám se intermodální doprava stává jedním z pilířů moderních evropských dodavatelských řetězců a její další rozvoj bude posilovat postavení Polska jako jednoho z lídrů na logistické mapě Evropy.

Intermodální doprava pohání evropskou logistiku

Intermodální řešení se využívají jak při přepravě kontejnerů z námořních přístavů, tak stále častěji také v celoevropské dopravě. Příklad obsluhy přístavů jasně ukazuje, že logistika je systém vzájemně propojených prvků. Polské námořní terminály dlouhodobě rozšiřují rozsah své činnosti – jen v prvním pololetí roku 2026 zvýšil Port Gdaňsk objem překládky meziročně o 9 %, čímž upevnil svou pozici jednoho z nejvýznamnějších kontejnerových hubů v Baltském moři. Současně pokračují investice, mimo jiné i rozšiřování kontejnerového terminálu ve Świnoujście. Aby bylo možné plně využít potenciál polských námořních přístavů a dále zvyšovat jejich provozní kapacity, je nezbytná kvalitní infrastruktura – nejen moderní železniční přístupy, ale také překladiště a hustá síť železničních tratí umožňující rychlou distribuci kontejnerů do vnitrozemí i zpět. To má mimořádný význam, protože polské přístavy dnes obsluhují nejen domácí trh, ale stále častěji fungují jako vstupní brána pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a další země střední a východní Evropy. V této oblasti konkurují přístavům v Hamburku, Rotterdamu, Koperu či Terstu. Stále významnější roli hraje také ukrajinský směr – Baltic Hub dnes zajišťuje odbavení až 40 % kontejnerů směřujících na tento trh. S pokračující obnovou ukrajinské ekonomiky bude jeho význam dále růst.

Roste také objem intermodálních přeprav realizovaných v rámci celoevropských tras. Mnoho společností, které pravidelně přepravují velké objemy zboží, například při zásobování svých zahraničních skladů, volí právě toto řešení. Nejlépe funguje na delších trasách a mezi nejdůležitější destinace z Polska dnes patří mimo jiné Itálie, Španělsko, Portugalsko, země Beneluxu a Spojené království. Jde o trhy s intenzivní obchodní výměnou a dobře rozvinutou intermodální infrastrukturou, která umožňuje efektivní realizaci přeprav. Právě na těchto vzdálenostech jsou nejvíce patrné také zmíněné environmentální přínosy – v našich operacích umožňuje intermodální doprava snížit emise CO₂ na trase do Itálie o více než 80 %.

Infrastruktura je klíčem k úspěchu

Aby bylo možné plně využít potenciál intermodální dopravy a dále posilovat postavení Polska jako jednoho z lídrů na logistické mapě Evropy, jsou nezbytné další investice do infrastruktury. Právě kvalitně rozvinutá infrastruktura rozhoduje o schopnosti budovat konkurenceschopné a spolehlivé dodavatelské řetězce založené na intermodální dopravě.

V Polsku dnes funguje více než 40 intermodálních terminálů. Z hlediska jejich počtu zaujímá země sedmé místo v Evropě, avšak z pohledu hustoty sítě až osmnácté. To ukazuje, že navzdory rostoucímu tempu změn stále existuje prostor jak pro výstavbu nových terminálů, tak pro rozšiřování těch stávajících. Mimořádný význam mají strategické uzly, jako jsou Małaszewicze a Sławków. Małaszewicze zůstávají nejdůležitější vstupní branou pro železniční přepravu mezi Asií a Evropou, zatímco Sławków jako nejzápadněji položený širokorozchodný terminál v Evropě může sehrát klíčovou roli při rozvoji obchodní výměny i další obnově Ukrajiny. Obě lokality jsou již součástí rozsáhlých investičních projektů, jejich tempo však zatím neodpovídá potřebám trhu. Ve Sławkówě pokračuje rozšíření Euroterminalu, který zvýší svou překládací kapacitu na více než 500 tisíc TEU ročně. V Małaszewiczích vznikají nové terminály a modernizuje se železniční infrastruktura, což zvýší kapacitu tohoto strategického dopravního koridoru.

Stejně důležité jsou investice do železničních tratí, které rozhodují o efektivním fungování celého intermodálního systému. V posledních letech se modernizace infrastruktury výrazně zrychlila – zvyšuje se kapacita tratí a zlepšuje přístup do námořních přístavů. Výsledky jsou již patrné: průměrná rychlost intermodálních vlaků vzrostla na přibližně 41 km/h a na některých trasách se doba přepravy zkrátila o více než jednu hodinu. Přesto zůstává další zvyšování kapacity a odstraňování úzkých míst jednou z největších výzev pro další rozvoj intermodální dopravy.

Intermodální doprava je strategickým směrem rozvoje

Rozvoj intermodální dopravy je součástí strategické transformace evropské logistiky. Rostoucí environmentální požadavky, potřeba budovat odolné dodavatelské řetězce i dynamické změny v mezinárodním obchodě znamenají, že význam tohoto segmentu bude systematicky narůstat. Polsko má dnes jedinečnou příležitost využít své geografické polohy a upevnit svou pozici jednoho z lídrů na logistické mapě Evropy. Podmínkou bude důsledná realizace infrastrukturních investic a pokračující rozvoj intermodální dopravy.