Evropa a Střední Asie se sbližují. Rostoucí obchod potřebuje efektivní logistiku
2026-11-18

Ekonomiky Střední Asie vzrostly v roce 2025 dohromady o více než 6 %, podle odhadů Světové banky a Eurasijské rozvojové banky. Tento růst je stále více patrný jak v objemu obchodu, tak v rozšiřujících se možnostech dopravy. Letos v listopadu uplynou tři roky od zahájení působení společnosti SUUS v Almaty a již šest měsíců působíme také v Taškentu. Toto období nám umožnilo ještě lépe poznat region a potvrdilo naše přesvědčení, že představuje atraktivní směr růstu jak pro polské společnosti, tak pro další globální hráče.
Kazachstán a Uzbekistán jsou dvě největší ekonomiky Střední Asie a hlavní pilíře jejího rozvoje. Podle Národního statistického výboru uzavřel Uzbekistán rok 2025 s růstem HDP o 7,7 %, zatímco Kazachstán podle předběžných údajů Národního statistického úřadu dosáhl růstu 6,5 %. V obou zemích rostla logistika rychleji než ekonomika jako celek. V Uzbekistánu vzrostla hodnota dopravních služeb o 10,8 %, zatímco v Kazachstánu se sektor dopravy a skladování rozšířil o 20,4 %, tedy více než třikrát rychleji než HDP. Z našeho pohledu jsou to právě tato čísla, která mají největší význam. Ukazují, že rostoucí poptávka se již promítá do reálných toků zboží a rozvoje dopravního a logistického sektoru.
Obchod s Evropskou unií roste v obou směrech
V roce 2024 vyvezlo Polsko do Střední Asie zboží v hodnotě 1,6 miliardy eur, což je o 0,6 miliardy eur více než v roce 2021. Podle zprávy Polského ekonomického institutu (PIE) směřují dvě třetiny tohoto exportu do Kazachstánu. Polské i evropské společnosti z odvětví domácích spotřebičů, stavebnictví, módy a farmaceutického průmyslu stále častěji vnímají Střední Asii jako cílový trh. Právě s těmito odvětvími na této trase spolupracujeme a zajišťujeme jejich přepravy do Kazachstánu a Uzbekistánu.
Obchod podporují také instituce a dopravci. Polská agentura pro investice a obchod (PAIH) má kancelář v Astaně a urychluje otevření zastoupení v Taškentu. Od května navíc LOT Polish Airlines provozuje lety do Almaty, což je po Astaně a Taškentu třetí destinace této letecké společnosti v regionu.
Stejně výrazný je i tok zboží opačným směrem. Podle Evropské komise připadá na Evropskou unii téměř třetina exportu Střední Asie, což z ní činí hlavní exportní trh regionu. Do EU se vyváží především ropa, zemní plyn, kovy a bavlněné vlákno. Od roku 2021 využívá Uzbekistán obchodní preference EU v rámci režimu GSP+ a v říjnu 2025 podepsal s Evropskou unií Dohodu o rozšířeném partnerství a spolupráci. Pro exportéry ze Střední Asie představuje střední a východní Evropa, včetně Polska, přirozenou vstupní bránu na trh EU.
Region urychluje investice do silnic a železnic
Kazachstán připravuje největší infrastrukturní program ve své historii. Do roku 2029 plánuje investovat více než 14 miliard USD do projektů zahrnujících silnice, železnice, letiště a energetiku. Výsledky předchozích investic jsou již viditelné. Podle kazašského ministra dopravy splňuje 94 % státních silnic požadované kvalitativní standardy, což přispívá ke zkrácení přepravních časů a vyšší předvídatelnosti dopravy.
Současně země regionu rozšiřují své sítě pro mezinárodní nákladní dopravu. Železniční trať Bachty–Ajagoz, která zahrnuje třetí železniční hraniční přechod do Číny, by měla být dokončena do roku 2027. Nejblíže dokončení je trať Darbaza–Maktaaral na jihu Kazachstánu poblíž hranice s Uzbekistánem, kde by měl být provoz zahájen ještě do konce letošního roku.
Nová trať odlehčí klíčové trase přes stanici Saryagaš do Taškentu. To je důležité vzhledem k rostoucímu obchodu, protože železniční nákladní doprava mezi Kazachstánem a Uzbekistánem vzrostla v roce 2025 o 16 %. Nové letiště v Taškentu vzniká ve spolupráci Uzbekistánu s investory ze Saúdské Arábie, Japonska a Jižní Koreje, což potvrzuje dlouhodobý zájem předních světových ekonomik o tyto trhy.
Pro dopravu mezi Asií a Evropou získává stále větší význam Střední koridor, trasa vedoucí z Číny přes Kazachstán, Kaspické moře a jižní Kavkaz do střední a východní Evropy. Podle údajů ministerstva dopravy Kazachstánu vzrostl objem přepravy na této trase během sedmi let z 0,8 na 4,5 milionu tun ročně.
Současně se rozvíjí i infrastruktura. V přístavu Aktau bylo otevřeno nové kontejnerové centrum a rozšíření železniční tratě Dostyk–Mojynty má zvýšit její kapacitu pětinásobně. V gruzínském přístavu Poti se mezitím staví nové molo, které v budoucnu zvýší kapacitu přístavu na 3 miliony tun.
Ve své říjnové zprávě o Středním koridoru upozorňuje Světová banka, že potenciál této trasy bude záviset nejen na investicích do infrastruktury, ale také na zkrácení čekacích dob na hranicích a zjednodušení dokumentace. Náklad během přepravy několikrát mění způsob dopravy a prochází řadou překladišť, zatímco silný vítr v přístavu Aktau a zimní sněžení nadále snižují provozní efektivitu.
Pro společnosti využívající tuto trasu zůstávají klíčovými faktory doba přepravy a efektivní celní odbavení. Výhodu proto získávají operátoři, kteří znají místní podmínky, plánují celý dodavatelský řetězec a přebírají odpovědnost za každou překládku.
Úspěšná expanze začíná místním partnerem
Pro zahraniční investory ve Střední Asii je klíčová především místní expertiza. Evropské společnosti vstupující na trhy Kazachstánu a Uzbekistánu hledají partnera, který rozumí místním podmínkám, obchodní kultuře, regulacím trhu, celním postupům i finančním transakcím v místních měnách. Naopak podniky ze Střední Asie, které hledají zákazníky v Evropě, potřebují logistického partnera s přítomností v zemích Evropské unie. Ve společnosti SUUS propojujeme oba tyto pohledy.
V našich pobočkách v Almaty a Taškentu poskytujeme silniční, železniční, leteckou a námořní přepravu, intermodální řešení, skladové služby i celní servis. Vlastní struktury ve Střední Asii znamenají, že řešení vytvářejí místní týmy, které dobře znají trh i jeho specifika.
Výhodu v regionu budou mít operátoři, kteří působí na obou stranách koridoru a efektivně fungují na všech jeho trzích. Dnes přenášíme tři roky zkušeností získaných v Kazachstánu do Uzbekistánu. Oba trhy vnímáme jako součást jediného mostu CEECA, který propojuje Čínu, Střední Asii a střední a východní Evropu.
Do dalších let hledíme s velkým optimismem. Pokud budou investice do železniční infrastruktury a letišť realizovány podle plánu a hraniční procedury budou zjednodušeny, obchod mezi Evropou a Střední Asií získá prostor pro ještě dynamičtější růst.