Brána do střední a východní Evropy: polské přístavy rostou a s nimi i logistická infrastruktura

Polské pobřeží zažívá největší rozmach za poslední desetiletí. Přístav Gdaňsk dnes plní roli oceánské brány na kontinent, kam přímo vplouvají lodě na linkách z Asie. Ve Svinoústí se v červenci zahájila výstavba hlubokomořského terminálu, který bude plnit podobnou funkci. Gdyně a Štětín překonávají vlastní rekordy v kontejnerové přepravě. Stále větší část tohoto nákladu však nezůstává v Polsku, ale směřuje k příjemcům v celé střední a východní Evropě. Polské přístavy tak začínají o tyto objemy soupeřit s přístavy na západě a jihu kontinentu. Spolu s rozvojem přístavní infrastruktury se rozšiřuje také skladové a dopravní zázemí.

Na růstu překládky v polských přístavech se podílí také geopolitická situace. Do konce srpna 2026 se na trasu přes Suezský průplav vrátilo přibližně 18 % kapacity na západním směru Asie–Evropa, což zkracuje dobu přepravy a zvyšuje počet zastávek lodí v přístavech. Roste také dovoz do Polska: podle údajů polského statistického úřadu GUS byl v první polovině roku 2026 o 5,1 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Pro logistické operátory to znamená rostoucí objem zásilek, které vyžadují komplexní služby – od přepravy a celního odbavení až po skladování a distribuci.

Terminál a navazující zázemí – spojené nádoby

Než se zboží dostane na regál nebo na výrobní linku odběratele, je nutné kontejner vyložit, náklad přeložit, provést celní odbavení a zpravidla jej také po určitou dobu skladovat. Tyto operace se často neprovádějí přímo na nábřeží, ale ve skladech a cross-dock terminálech vzdálených od přístavu několik desítek kilometrů. U dovozu kusových zásilek v režimu LCL je dekonsolidace nezbytnou podmínkou pro zahájení distribuce – obsah jednoho kontejneru se rozděluje mezi několik desítek příjemců. Samotná kapacita kontejnerového terminálu proto nestačí. Stejně důležitá je výkonnost navazující logistické infrastruktury.

Přístavní investice podporují rozvoj regionu a otevírají mu cestu do Evropy

Baltic Hub uvedl do provozu třetí kontejnerový terminál, Gdyně v roce 2025 poprvé překonala hranici jednoho milionu TEU a přístavní komplex Štětín–Svinoústí přeložil v roce 2025 o 7,5 % více nákladu než o rok dříve. Dynamický rozvoj polských přístavů znamená, že stále častěji obsluhují nejen domácí trh, ale také trhy střední a východní Evropy. Rozšiřují se rovněž železniční a silniční spojení – jak do vnitrozemí, tak ta, která propojují polské přístavy s dalšími trhy regionu. Právě tato spojení do značné míry určují, jak rychle se náklad dostane z přístavu k příjemci ve vnitrozemí kontinentu.

Právě dopravní infrastruktura a logistické zázemí umožňují polským přístavům účinně konkurovat přístavům v západní a jižní Evropě. Na Pomořansku jsou změny patrné mimo jiné v tempu, jakým vznikají nové skladové plochy. Na konci roku 2025 již mělo nájemce 84 % skladových ploch v Trojměstí, které byly ve výstavbě. Zejména sklady umístěné přímo u přístavů se pronajímají ještě před dokončením stavby a uvedením do provozu.

Sklad a celní sklad v blízkosti nábřeží zvyšují efektivitu přepravy

O hodnotě skladového zázemí dnes stále častěji rozhoduje možnost propojit více operací na jednom místě. Lze zde provozovat celní sklad i sklad dočasného uskladnění, odbavovat zboží v místě schváleném celními orgány, udržovat zásoby pro domácí i exportní trhy a poskytovat také služby s přidanou hodnotou (VAS), například co-packing a etiketování.

Kontejner, který se přepraví několik set kilometrů do vnitrozemí jen proto, aby se tam vyložil a celně odbavil, ve skutečnosti absolvuje stejnou cestu dvakrát. Pokud tyto operace provedeme přímo u nábřeží, zkrátíme celý logistický cyklus a kontejner můžeme rychleji uvolnit. V SUUS pozorujeme, že poptávka se posouvá právě směrem k areálům, které na jedné adrese kombinují sklad, cross-dock a odborné celní služby.

V SUUS si takové lokality zajišťujeme s předstihem. V květnu 2026 jsme ve Štětíně otevřeli logistický hub o rozloze více než 15 tisíc m², kde sklad sousedí s cross-dock terminálem. Vykládáme zde námořní kontejnery, odbavujeme náklad v místě schváleném celními orgány a kusové zásilky odtud každý den odjíždějí do Švédska a Norska. Štětín je pro nás vstupní branou do Skandinávie a stále významněji také na německý trh. V tomto areálu plánujeme rovněž zavést AutoStore – robotizovaný skladovací systém, který zvýší efektivitu jeho provozu.

Rozvíjíme také naši pobočku v Gdaňsku. Rozšiřujeme cross-dock zónu a přidáváme nakládací místa pro distribuční přepravu. Zbývající část areálu vyčleňujeme pro manipulaci s kontejnery, protože dosavadní kapacita je již plně využita. Funguje zde celní sklad i sklad dočasného uskladnění a celní odbavení provádíme v místě schváleném celními orgány. Veškeré celní procesy spojené s dováženým zbožím tak mohou probíhat bezprostředně za branou přístavu.

Polské přístavy mají dnes reálnou šanci stát se hlavní vstupní branou pro náklad směřující do střední a východní Evropy. Rozhodovat o tom nebude pouze hloubka plavebních drah a kapacita terminálů, ale přinejmenším stejně významnou roli bude hrát dostupnost skladových prostor, celních odborných služeb a efektivního dopravního spojení se zbytkem kontinentu.